Moc pěkná knížka. Jen mi vadila vysoká přítomnost magie. Zloděje hraju nejčastěji, ale jsem zastánce spíše klasických, tradičních způsobů. Kotvička, plášť, dýky v temnotě (pravda, raději mám kuši). Kniha byla podnětná i co se Erinských rodů týče, určitě se ještě bude hodit.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu!

Knihu jsem si moc užil. Rozhodně ji doporučuji k přečtení. Moc se těším na pokračování.

Tak dočteno. I když se k tomu nedostávám tolik, co bych si přál a přes listy stránek se dostávám po malých douškách. Na další pokračování se pak těším o to víc. Přes začátek knížky jsem se ale dostával pomalu a po pauzách. Úvod mi přišel takový vlažný. Sice chápu, že si jen tak lítala po střechách, protože to byla jediná možnost odreagování, ale tato pasáž mě nechytla. Knížka se mi začala líbit až v momentě setkání se Saňou. Jelikož jsem jako PJ Saňu velmi často používal a moje družina nevědomky plnila úkoly pro stíny, představoval jsem si jí více nadupanou. Tady mě zklamala. A její smrt mi rvala srdce:) Zato skřet mi přišel silný až moc. Kdyby místo jednoho poslali Saně pět takových, Erin by lehl popelem (čistě můj dojem). Jako divné mi přišlo, že v jedné větě se píše o Danutě, v druhé o Vločce. Chápu, že třeba autor chtěl, aby se to pořád neopakovalo dokola. Ale když je na plese rodu Butrymů a píše se tu o Vločce, tak mi to přišlo jako nepatřičné. Možná by bylo lepší o Vločce psát jen, když Vločkou v tu chvíli byla. Co se mi nelíbilo ale ze všeho nejvíce je všudy přítomný nádech sexu. Každou chvíli, kdekoliv a kdykoliv se to k tomu stočí. Ať se řeší sebezávažnější problém, tak se objeví nějaká narážka, podívání do výstřihu atd. Nevím, jestli bylo záměrem zaujmout takto mladší čtenáře, ale mě osobně to tam trošku vadilo a kazilo to celkový dojem. Jakmile se ocitla v místnosti, kde byl chlap, bylo jasné, co přijde (vlastně to ani nemusel být chlap - viz Wanda). Tady jsem chtěl jenom vypíchnout věci, co se mi nelíbili, abych jen nechválil. Protože jinak se mi kniha velmi líbila. Líbil se mi vnitřní boj uvnitř Danuty, kdy se jí vrací tváře obětí a ona s nimi bojuje a snaží si své činy odůvodnit. Co se týká magie, tak jak jiní se divili nad jejím častým používáním, mě přišlo absolutně v normě. Takhle bych si to sám u finančně zajištěných představoval. Četlo se to příjemně a člověk byl napnutý jak malé dítě, jak to bude dál. Celkově hodnotím jako velmi dobrou knihu a těším se na pokračování. Ale Město přízraků u mě zatím nic nepřekonalo. Díky všem autorům a těším se na jejich nové počiny.