REPORT Z GAMECONU 2010

Miloslav „Milosh“ Zaoral

Gamecon 2010 je za námi, a jak jsme slíbili, chceme se s těmi, co neměli možnost se přednášky zúčastnit osobně, podělit o své dojmy.
Přednáška nešla název ASTERION 11 LET PROMĚN a po předchozí zkušenosti, že není dobrým nápadem situovat přednášky do dopoledních bloků, jelikož mnozí účastníci Gameconu vyspávají a vzpamatovávají se z nočních radovánek, proběhla v sobotu odpoledne. Motivem přednášky bylo nejen prosté shrnutí historie Asterionu, ale seznámit Vás se změnami, jakými Asterion za ty roky prošel a jak se vyvíjel. Rovněž jsme představili aktuální projekty a nastínili plány do budoucna.
V závěru přednášky proběhla diskuse se zúčastněnými, která přinesla několik zajímavých nápadů a podnětů. Zde Vám některé z nich nastíníme:

Databáze Asterionu – třináct modulů z jednoho světa je opravdu úctyhodné číslo a mnozí hráči a PJ už pomalu ztrácí přehled o tom, co kde bylo napsáno. Proto padl návrh na vytvoření jakéhosi rejstříku či databáze pojmů a už nyní přemýšlíme nad její formou.

Jednotná kronika – součástí každého geografického modulu bývá kronika nejdůležitějších událostí, která se pomalu chýlí ke konci, a proto věříme, že dohledávání určitých událostí ze starších modulů bývá komplikované. I v tomto ohledu se vám pokusíme vyjít vstříc, „kroniky“ z jednotlivých modulů sjednotit a vytvořit tak ucelený přehled nejdůležitějších událostí.

Modul pro Střepy snů – Padla také zmínka o vytvoření aplikací pro RPG hru Střepy snů. Po dohodě s autorem této hry (Matoušem „Erricem“ Ježkem) pro vás do budoucna připravujeme vhodné prostředí z Asterionu, kde byste si mohli Střepy snů zahrát.

Dech draka – v blízké době také doplníme do sekce Dech draka starší články z časopisu Pevnost.

Spolupráce s Andorem – někteří z vás snad znají virtuální prostředí pro hraní RPG Andor. Na přetřes padla i možná spolupráce se správci Andoru. Její konkrétní podoba ještě bude dohodnuta, ale věřím, že těm, kdož na Andoru hrají, přineseme prohloubení zážitků z Asterionu.

Nabídka spolupráce – někteří se zajímali také o to, jestli hledáme nové autory. I v tomhle ohledu jsme otevření nové spolupráci s Vámi, kteří máte co nabídnout. Takže pokud jste dostatečně tvořiví, uvítáme Vás ve svém týmu. V současnosti hledáme predevším vhodné aplikátory a ilustrátory. Kontaktovat nás můžete na těchto emailových adresách: miloslav.zaoral@seznam.cz, rozsival.gjkt@seznam.cz.

Závěrem bych chtěl poděkovat těm z Vás, kteří nám poskytli nápady na to, jak učinit Asterion lepším, protože to děláme pro Vás – hráče, pány jeskyně, čtenáře a fanoušky. Velké díky také patří Davidu „Sethovi“ Rozsívalovi, který si udělal čas a pomohl mi jednak s přípravou přednášky i s její prezentací.

David „Seth“ Rozsíval

Já musím na oplátku poděkovat Miloshovi, že se nelehkého údělu vzít na svá bedra odpovědnost za Gamecoňáckou přednášku ujal a velice dobře jej zvládl.
Chci poděkovat i těm, kdo se na naši přednášku přišli podívat, přispěli svými postřehy a přiměli nás uvažovat o tom, kam dále svět Asterionu posunout. Nebojím se říci, že přednáška byla přínosnější pro nás, autory, než pro posluchače, ačkoli věřím, že i ti si z přednášky něco odnesli.
Zbývá mi ještě vrátit se k obsahu přednášky. Jak jsme již zmínili, diskuze byla pro nás velice plodná, ale doufáme, že stejně tak užitečná byla pro posluchače předchozí přednáška. V té jsme nejprve nastínili vývoj Asterionu doposud, nicméně věřím, že Vás, čtenáře Asterionu zajímá zejména to, na čem aktuálně pracujeme, případně, co chystáme do budoucnosti blízké i vzdálenější.
   
Na čem tedy v současnosti pracujeme?
Moduly: V průběhu července a srpna by již měly být kompletní texty do nového tematického modulu Pro smrt a slávu, pojednávajícího o dvou napohled odlišných stránkách života: o prostředí vojenském a uměleckém. Těšit se můžete na popisy obléhacích strojů, slavných bitev, ale i třeba architektonických stylů či módních výstřelků obyvatel Asterionu. Pokud nedojde k žádnému zdržení, mohli bychom se nového modulu dočkat již letos pod stromeček. Kromě Pro smrt a slávu se však již pomalu rozbíhají práce na posledním geografickém modulu – Krajiny za obzorem II: Hranice šílenství. V něm se spolu s několika věhlasnými asterionskými cestovateli vydáme objevovat krajiny dosud nepoznané – prozkoumáme Blankytné hlubiny, Zemi šelem, Končinu či Trpaslíkův hvozd. Bude to skutečně putování na hranici zdravého rozumu, neboť v dálných končinách Asterionu se nachází divy pro obyčejného člověka téměř nepředstavitelné…
Knihy: Čenisovi s Gilgaladem v nejbližší době vyjde román z prostředí Asterionu – Cesty snů. Prožijete dobrodružství Anareta z Albirea a jeho asarijského přítele Brubse. Na přelom léta a podzimu se také chystá nový sborník Hry s příběhem: Zločin a trest, v němž vedle šestice asterionských povídek naleznete také příběhy z prostředí Tarie, Střepů snů, Příběhů Impéria, Sanatoria Podvržených Ondřeje Netíka nebo zahraničních Unknown Armies.
Dalším titulem, který bude následovat, je Zpívající meč: Čajový drak a kočičí démon, román o Eldebranském katovi Kočkovi, jeho přátelích a osudech malého velkého národa skřítků.
Web: Také naše stránky plánujeme trochu oživit. Již v přípravě je novela na pokračování, k jejímuž napsání se spojily síly valné části asterionského týmu, a která by se měla, až bude kompletní, na webu objevovat v pravidelných epizodách. Mohu prozradit, že příběh se odehrává v Albireu právě dobytém Waldenovými vojsky a popisuje osudy mladého Orlího poutníka jménem Miras, jenž se chystá z uzavřeného města uprchnout.
Dech draka/Pevnost: Zde se mohu odkázat pouze na nejbližší budoucnost. V příštím, srpnovém čísle Pevnosti, najdete dobrodružství Jeden den v Albireu, spolu s několika dalšími ukázkami z modulu Pro smrt a slávu, v Pevnosti zářijové pak povídku od Ondřeje „Tichošlápka“ Matěje.

A co chystáme v delším časovém horizontu?
Moduly: Jedno je jisté – s Hranicemi šílenství Asterion tak, jak jej známe, skončí. Po jedenácti letech, třinácti doposud vydaných modulech, je čas posunout se dál. Kam to bude? Snad do Podzemní říše, snad na Modrý měsíc. Se změnou prostředí přijde pravděpodobně i změna formy, ale jak bude „nový“ Asterion vypadat, to doposud nedokážeme říci. Výsledná podoba bude nakonec záležet velkou měrou i na vás, hráčích a čtenářích.
Knihy: V tomto případě vás odkážu raději na náš web – vypadá to, že se knižní řada bude mít čile k světu. Proto doporučuji přečíst si na našich stránkách kapitolu „Co se chystá“.
Web: Jedním z našich plánovaných projektů jsou i „Návraty“. V krátkých článečcích bychom se rádi vrátili k postavám, případně i místům, popsaným v dřívějších modulech, abychom mohli dovyprávět jejich příběh – abyste věděli, jak to s tím a s oním vlastně ve výsledku dopadlo.

O Cechu Eldebranských katů

ze zápisků hrobníka Ragliho

Jó, to vám už uteklo v Královský řece vody od doby, co jsem psal historky Cechu Eldebranských katů. Občas přijdou lidi sem na hřbitov a ptaj se, co že jsou ti kati vlastně zač.
Jako bych já to snad měl vědět...
Tehdá jsem od Alwarina a dalších kámošů posháněl ňáký ty... infórmace. Jenže na lejstra sedl prach, něco roztrhal a sežral kocour, a zbytek... Co s tim provedli ostatní dědkové, to vám radši nepovim...
Odchytl jsem si tuhle mladýho Zira, co u katů dělá řemeslo, aby mi za pár Černejch skřetů trochu oživil chatrnou paměť. Tady je něco z toho, co jsme dali dohromady...

Zrození Cechu

Kdoví, kde se první z Eldebranských katů vlastně vzali. Jejich název nasvědčuje tomu, že už působili za časů Eldebranské říše. Oni sami si mezi sebou vyprávějí legendu o zvířecí společnici bohyně Sirril - nebeské kočce Kaat, která nad nimi bdí a propůjčuje jim jejich nadlidské schopnosti. To podle jejího jména prý vzniklo slovo kat a každý mistr popravčí z Cechu k ní posílá své modlitby.
První písemně doložené zmínky o Cechu Eldebranských katů pochází z dob velekrále Thaliona, zakladatele Velkého království.
Sotva arvedanský vládce vyhnal skřety z Lendoru, musel čelit možná ještě těžšímu úkolu – vznikající království se po staletích skřetích útoků zmítalo v bídě a všude panovalo bezpráví.
Mezi katy se dochoval příběh, že Thaliona během jedné bezesné noci navštívila sama Sirril se svou věrnou kočkou. Druhý den vybral velekrál devět svých nejvěrnějších rytířů a nechal jim u mistrů vousatého lidu z Obřích hor ukovat kouzelné meče. Potom své muže vyslal, aby křížem krážem brázdili jeho říši, pomáhali utlačovaným a trestali nespravedlnost.
Osamělí jezdci přicházeli většinou v noci, pod rouškou tmy. Brzy se stali postrachem všech zločinců. Po celém království se začaly šířit neuvěřitelné příběhy o mlčenlivých zabijácích, kteří jsou nelidsky rychlí a vycítí nepřítele na kilometry daleko.
Jejich vůdce se dokázal měnit v obrovitou kočkovitou šelmu a mezi členy Cechu se vypráví, že to byl sám velekrál Thalion...

Ve jménu Kaat

Staletí plynula, nové říše se rodily a zanikaly. Cech Eldebranských katů ustál všechny společenské změny a přečkal dodnes. Říká se, že potrvá tak dlouho, dokud na Asterionu bude páchána nespravedlnost.
Někteří z lidských panovníků se pokusili zneužít katy ve svůj prospěch a zapojit je do svých politických intrik. Vždy však narazila kosa na kámen. Příslušníci Cechu se vyhýbají mocenským bojům. Vede je pozoruhodný “kočičí“ instinkt – jakýsi šestý smysl spravedlnosti.
Eldebranských katů nebylo nikdy víc než pár desítek. Zdá se, že jejich počet je přímo úměrný množství páchaného bezpráví ve světě.
Otázka, kde se berou stále noví adepti Eldebranského Cechu, se stala předmětem mnoha učených debat. Nejčastěji se má za to, že budoucí členové se se svým talentem již rodí.
Šestý smysl, jenž sami kati nazývají Kaat, zavede takto vyvoleného dříve či později do cesty některého ze zkušených mistrů popravčích.
Každý z budoucích katů tak má svého patrona, který dohlíží na jeho výuku. Pokud mistr shledá, že je jeho svěřenec skutečně vhodný pro členství, pošle ho k dalšímu výcviku do danérských Rudav.
Zde, na starobylém hradě (ten se nemůže jmenovat jinak než Kaat), který nepodléhá zákonům žádného království, sídlí velmistr Cechu.
Velmistrem bývá nejstarší a nejváženější z katů. Nejedná se však o vůdce v pravém slova smyslu. Mistři popravčí jsou navzájem spojeni společným duchem (Kaat), jenž je vede a určuje jim jejich cestu.
Velmistr má na starosti výcvik nových členů a také formální jednání se zástupci světových mocností. Pokud je třeba určit nového velmistra, poznají všichni kati, který z nich se jím stává.

Dary Kaat

Zvířecí instinkty, bleskurychlé reflexy, které nezahlédne lidské oko nebo proměna části těla v šelmu – to všechno zavdalo vzniku mnoha pověstí o zázračných schopnostech příslušníků Eldebranského Cechu.
Pravdou je, že ani oni samotní neznají skutečný původ svých dovedností. Říkají jim “Dary Kaat“ a každý jednotlivec disponuje něčím jiným. S přibývajícím věkem a zkušenostmi se tyto Dary rozvíjí, ale někdy také zanikají. Možná záleží na tom, nakolik kat souzní s kočičím duchem, jenž Cechem prostupuje.
Nejcennějším a nejmocnějším Darem je celková proměna v šelmu – strašlivou kočkovitou bytost, zhmotnění ducha Kaat. Jen málo jedinců v historii Cechu tohoto stavu dosáhlo. Nejde o pouhou přeměnu těla, ale o transformaci celé osobnosti. Tato proměna je pro kata nebezpečná, nemusí z ní být návratu...

Zbraně Eldebranu

Původních devět mečů, které nechal vyrobit velekrál Thalion u trpasličích mistrů kovářů, stále koluje mezi příslušníky Cechu. K nim se během dlouhých staletí přidaly další mocné zbraně (např. trpasličí kat Sekjirstad Holborstorm, zvaný Sekhi, používá těžkou obouruční sekyru).
Některé učené knihy připisují zázračné schopnosti Eldebranů právě jejich popravčím nástrojům. Ve starých textech se dále píše, že mezi katem a jeho zbraní existuje silné pouto, které z nich vytváří jednu bytost. Těžko říct, co může nastat, pokud jsou ti dva od sebe násilně odděleni.
Zbraň si vždy vybírá nového pána. Pokud kat nezíská zbraň některého ze svých předchůdců, musí si opatřit zcela novou. Vydává se na cestu a nechá se vést duchem Kaat.
V jednom grimoáru se uvádí, že nemocnější ze všech zbraní je první z devíti mečů. Ten, který snad kdysi patřil samotnému Thalionovi. Kdo dnes vlastní tento meč, je tajemství...

Současnost...

A víc mi toho zatim mladej Zir neprozradil. Jó, vlastně se chlubil, že má oplejtačky s pochybnejma ženskejma – to je celej on. Aby ho pak jeden tahal z maléru.
Kočka se prý toulá někde ve Zlatym lese s bandou skřítků. Nevim proč, ale muj starej čenich z toho cejtí pěkně ledovej průvan...
No, možná by se zasejc daly ňáký historky hodit na papír. Možná...

Xibalba

Asterion

Knihy Fantazie